Nová generace domácích spisovatelek se staví Hře o trůny realističností a smrtelnými postavami

FOTO: Tereza Matoušková - Válka zrcadel
Zdroj: obálka knihy Terezy Matouškové - Válka zrcadel

V novém románu Terezy Matouškové Válka zrcadel se koncentruje nový literární fenomén ne nepodobný úspěchu Hry o trůny nebo severských detektivek. Nová generace domácích fantasy autorek byla ještě nedávno známa jen hrstce poučených čtenářů. V krátké době se ale stala čtenářsky oblíbeným a především jasně odlišitelným literárním proudem, který si brousí zuby i na mainstreamového čtenáře.

Od Pána prstenů ke Hře o trůny

Podobně jako se před 15 lety díky filmovým adaptacím Pána prstenů dostala fantasy z ghetta zapálených fanoušků k široké veřejnosti, literární žánrovou scénu zase výrazně ovlivnila sága o Zaklínači z pera polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Ten mytologický a filosofický obsah Pána prstenů vrátil zpátky na zem mezi lidi z masa a kostí a oslnil nejen brilantním civilním stylem, ale především naturalističností postav a prostředí. Jeho hrdinové a hrdinky intrikují, souloží a prohrávají – koncept, který posléze učinila masově populárním seriálová adaptace literární ságy Hra o trůny spisovatele G. R. R. Martina.

Ještě v 90. letech bylo domácím fantasy autorkám vyčítána černobílá schematičnost a emocionalita na úkor děje. Příchod spisovatelek jako byla Jana Rečková a Františka Vrbenská ale přinesl důraz na literární kvalitu a Zaklínačem odchované literátky v čele s Petrou Neomillnerovou pak zvedly stavidla naturalističnosti a sexuálních scén.

Mezi planetárním kolapsem a vlastním prahem

Nová generace autorek reprezentovaná právě Terezou Matouškovou pak oblíbený koncept doplnila o neprvoplánové postavy a hlubší témata. Matoušková vystudovala biologii a zabývala se i etikou ve vědě, její cyklus Podmoří je tak obrazem světa po globální válce a odráží aktuální témata hrozícího kolapsu planetárního ekosystému.

Válka zrcadel přináší do jejího díla nový svět i literární styl. V ich-formě psaný román si skrze hlavní ženskou, přesto ne-zcela-lidskou postavu hraje s oblíbeným tématem xenofobie a střetu civilizací, ale zároveň i odklonem od světa velké politiky k obyčejným lidským věcem. Podobně jako v loňské žánrové antologii ženských autorek Žena se lvem se tu jako tenká červená niť vine něco, co lze s jistotou prohlásit za specifikum aktuálního proudu ženské fantasy. Místo velkých „her o trůny“ přichází pochopení, že jako smrtelné lidské bytosti můžeme zachránit svět jenom tím, že nejdříve zachráníme sami sebe. A že nejpřímější cesta, jak přispět k velkým společenským změnám, je nejdříve si zamést před vlastním prahem.

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*